Od 2. dubna do 29. září 2019 mohou návštěvníci Regionálního muzea v Českém Krumlově zhlédnout v prostorách výstavní chodby a víceúčelového výstavního sálu přízemí mimořádnou dokumentační výstavu mapující historický vývoj a proměny zámeckého parku v Červeném Dvoře, využívaného již od renesance coby oblíbené letovisko význačných českokrumlovských šlechtických rodů.

Výstavu autorsky připravil tým odborníků Územního odborného pracoviště a Územní památkové správy Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích, z jehož archivu je zapůjčena. Jako doprovodný program je připravena komentovaná vycházka zámeckým parkem, která se uskuteční 20. června.

Zámecký areál v Červeném Dvoře vyniká pro své mimořádně cenné architektonické a krajinářské vývojové fáze zahradních úprav, které jsou navíc doloženy historickými plány a archivními záznamy. Venkovskou rezidenci s bažantnicí zde založili Rožmberkové koncem 16. století. Bažantnici s okrasnou zahradou využívali k chovu bobrů, bažantů, koroptví a křepelek. Eggenbergové nechali oblíbené letní sídlo ve 2. pol. 17. století opravit a rozšířit. Obnovili i bažantnici a okrasnou a ovocnou zahradu. Od roku 1719 do roku 1947 byl vývoj zahradních a parkových úprav spojen s knížecím rodem Schwarzenbergů. V průběhu 18. století se podoba bažantnice několikrát změnila. Významnému postavení šlechtického rodu odpovídaly kromě lovu i rekreační a společenské aktivity konané v jízdárně a střelnici. Koncem 18. století se zahrada proměnila na krajinářskou anglo-čínskou zahradu, která byla v souladu s novým trendem úprav rozčleněna na menší rozmanitě koncipované zahradní prostory, dotvářené stylově různorodými stavbami, např. antickým pavilonem, umělou jeskyní, čínskými mostky. Současný krajinářský park s rozlohou 117 hektarů vznikl přeměnou a rozšířením anglo-čínské krajinářské zahrady v letech 1838 – 1856. Ohradní zeď zahrady byla odstraněna, pravidelná cestní síť zrušena, vnitřní procházkový okruh parkem vedl po hranicích předchozí zahrady. Původní barokní osa, včetně všech fontán s vodotrysky, zůstala zachována jako hlavní kompoziční osa a hlavní průhled parkem. Pravidelný bazén nahradil přírodní rybník. Střední rozlehlá část parku dostala podobu velkoryse komponované louky, která poskytovala širokou škálu krajinářských obrazů modelovaných ze skupin a solitérních stromů. Důležitou součástí krajinářské kompozice se staly romantické zahradní stavby dotvářející malebné parkové scenérie rozmístěné kolem středové louky, například Bažantnice, Švýcarská stáj, Kůrový domek.

Způsob utváření kompozice červenodvorského parku vykazuje princip tvorby podobný německým krajinářským parkům v Muskau a Branitz, které patřily k prvním v Evropě a staly se inspirací i vzorem okolním zemím. Jedná se o díla význačného zahradního architekta a krajináře, knížete Hermana Pücklera. Z principů Pücklerovy tvorby se uplatňují především jednoduchost a stylová čistota, použití domácích, místních dřevin, které přibližují charakter parku okolní krajině. Podstatné je zapojení blízkých krajinných dominant do celkové kompozice, především panoramatu Blanského lesa s horou Kleť, které dodává místu jedinečný genius loci.

Vlastníkem a uživatelem zámku s parkem je od roku 1966 Psychiatrická léčebna Červený Dvůr. Zřízení léčebny zachránilo areál před plánovanou demolicí a devastací. Léčebna specializovaná na léčbu závislostí pacientů z celé republiky využívá zámecký areál i přilehlý park jako součást psychoterapeuticko-výchovných programů a velmi příkladně jej udržuje. Ve spolupráci Správy CHKO Blanský les a Národního památkového ústavu vznikla v roce 2005 naučná stezka zámeckým parkem, který je veřejnosti volně přístupný.

---